úterý 18. prosince 2012

10 kroků podpory raného kontaktu, které jsou součástí Návrhů závěrů Pracovní skupiny pro porodnictví MZ ČR

1. Položení nahého novorozence na nahé břicho matky bezprostředně po porodu - vertikálně 

* Při porodu sekcí se pokládá nahý novorozenec na hrudník matky po prsa - horizontálně, vhodné je snížení operačního pole pod prsa matky, novorozence dle potřeby přidržuje další osoba - otec, ev. zdravotník tak, aby novorozenec mohl efektivně hledat bradavku a mohl se přisát, ideálně dát elektrody na záda nebo mimo hrudník ženy a po položení dítěte uvolnit ruce pokud jsou připoutané k lůžku nebo k přístrojům, aby mohla držet dítě sama
* Osušení novorozence na těle matky, zabalení novorozence a matky jako jedné jednotky do teplých osušek a přikrývek
* Odložené přerušení pupečníku po jeho dotepání kvůli zajištění dostatečné placentární transfúze

2. Všechna vyšetření a základní ošetření novorozence provádět na těle matky

* Hodnocení Apgar skóre
* Podvázání a přerušení pupečníku
* Ev. označení novorozence identifikačním náramkem

3. Umožnění a podpora vizuálního kontaktu – pohled z očí do očí matky a novorozence

* Podložení hlavy matky pokud leží na zádech, doporučení rozepínací košile či upravení látky pod krkem pro zajištění matčina výhledu
* Pokud novorozenec musí být v inkubátoru, pak ideálně zajistíme pobyt v jedné místnosti, vizuální kontakt mohou pouze částečně nahradit fotografie, videozáznam a nejlépe přímý přenos web kamerou

4. Samopřisátí – tzv. breast crawl

* Novorozenci a matce necháváme dostatečný čas v kontaktu kůže na kůži na seznámení 
* 30-60 minut než je dítě připravené k prvnímu samopřisátí
* Po medikovaných porodech i císařském řezu může být tato doba i mnohem delší, v řádu hodin
* Novorozence necháváme se k prsu doplazit a samotného najít bradavku všemi smysly - zrakem, hmatem, sluchem, čichem, chutí
* Novorozenci neotíráme ručky od plodové vody (plodová voda voní jako bradavka)
* Známky připravenosti sát: dítě si strká pěstičky do úst, sliní, otvírá ústa, rukou ohmatává dvorec a bradavku, čímž připravuje bradavku ke kojení, má široce otevřené oči
* Ideální je „bezdotyková“ forma pomoci, můžeme matce umožnit pohodlnější polohu, ukázat jí, jak podepřít prs a slovně poradit, novorozenci pomáhá s přisátím ev. pouze matka, personál má vyčkávací přístup (novorozenci nedáváme bradavku do úst, nepomáháme mu)

5. Matka a novorozenec jsou v kontaktu „skin to sin“ – kůže na kůži

* Podpora a nepřerušování tohoto kontaktu nejméně 2 hodiny po porodu, ideálně však 12 hodin či stále, matka s novorozencem se přesouvá z porodního sálu na oddělení šestinedělí společně v kontaktu kůže na kůži
* Při porodu císařským řezem může matku zastoupit na nezbytně dlouhou dobu otec (při dokončování operace a přemisťování matky na lůžko), bakterie otce jsou pro dítě přirozené a přínosné, na rozdíl od bakterií ošetřujícího personálu

6. Zajištění příjemného, klidného, vlídného a intimního prostředí ze strany zdravotnického personálu a zajištění pohodlí pro matku

* Samostatné porodní pokoje, kde může být celá nová rodina pohromadě
* Pohodlná postel, křeslo, polštáře, teplá deka
* K nové rodině vchází co nejméně personálu a nevyrušují novou rodinu v seznamování

7. Eliminace techniky – fotoaparátů, videokamer, mobilních telefonů

* Tento jedinečný okamžik žádné fotografie ani videozáznam nenahradí
* Novou rodinu může ev. vyfotit přítomný zdravotník

8. Veškerá vyšetření novorozence, odběry biologického materiálu, vizity apod. provádět za přítomnosti matky

* Vyšetření a odběry je vhodné provádět v náruči matky, při kojení a v kontaktu kůže na kůži (eliminace vyplavování kortizolu)

9. Transport do jiného zařízení

* Při nutnosti transportu novorozence je nutné podpořit matku a transportovat matku i novorozence dohromady dle jejich stavu ideálně v tělesném kontaktu, tj. v jednom sanitním vozu a zajistit příjem matky spolu s novorozencem na nové oddělení
* Při nutnosti transportovat matku je potřeba s ní přeložit i novorozence, dle jejich stavu ideálně v tělesném kontaktu

10. Při porodu mrtvého dítěte či úmrtí dítěte po porodu podpořit matku v kontaktu s jejím novorozencem

* Matce a rodině musí být umožněno rozloučení se s jejím dítětem – podpoření a zajištění místa (zákon) - podpořen kontakt kůže na kůži, zajištění památky na dítě (podpořit rodiče v otištění ruky či nohy), podpořit rodiče v prohlédnutí si dítěte, vyfotit rodinu s dítětem 
* Matka a rodina mají k truchlení neomezený čas (etika), informovat o možnosti křtu po smrti a podpořit v organizaci pietního rozloučení s dítětem
Zpracovaly a doporučují: Michaela Mrowetz - klinická psycholožka, Marcela Peremská – pediatrička

úterý 11. prosince 2012

Bonding – láska na první dotek

Vzájemné láskyplné pohledy z očí do očí, teplo milující náruče, nahá kůže na kůži. Tak začíná jeden z nejpevnějších vztahů na světě. Vztah mezi maminkou a jejím miminkem. 

Lze ho označit anglickým pojmem bonding, který doslova znamená lepení, případně můžeme použít české ekvivalenty jako sepjetí či připoutání. Jedná se o budování základních emočních vazeb mezi matkou a dítětem. 

Mateřské pouto vzniká kontaktem kůže na kůži 
Základy tohoto pouta se většinou začínají utvářet už v těhotenství. V období těsně po porodu však nastává citlivá doba, kdy dochází přímo k hormonálnímu výbuchu lásky. 

„Dítě a matka jsou několik hodin po porodu hormonálně skvěle a neopakovatelně nastaveni o sebe vzájemně pečovat a zamilovat se,“ vysvětluje klinická psycholožka Michaela Mrowetz, která je nejen významnou propagátorkou podpory bondingu, ale také spoluautorkou zatím jediné české knižní publikace s tématem podpory rané vazby. 



Pokožka dítěte je brzkým kontaktem s matkou obsazována jejími bakteriemi, ke kterým má matka protilátky v mateřském mléce. Takže kontakt kůže na kůži usnadňuje nejen emocionální, ale i fyziologickou adaptaci matky a dítěte,“ popisuje Michaela Mrowetz výhody pobytu nahého novorozence na nahém těle matky. Dítě se takto lépe adaptuje na prostředí mimo dělohu, má menší neurologické potíže a v pečující náruči své matky se cítí v bezpečí. 

Podpora kontaktu s miminkem je podporou emočního zdraví 
Ženy, které mají po porodu podporu, aby byly se svým miminky, lépe hodnotí průběh porodu a také se lépe vyrovnávají s porodními bolestmi. Mnohem vnímavěji se chovají ke svým dětem, chápou signály, které jim miminko vysílá, lépe se orientují v příčinách jeho pláče, zažívají méně problémů s nástupem laktace a kojí déle. Matky v menší míře trpí pocity poporodní úzkosti, lépe zvládají stres spojený s péčí o dítě a častěji prožívají mateřství jako radost. 

Podpora bondingu 
K navázání kontaktu mezi matkou a dítětem a ke vzniku vzájemného vztahu vždy nakonec nějakým způsobem dojde. Bonding jako proces proběhne za každých okolností. K tomu, aby se využila neopakovatelná chvíle, kdy jsou maminka a miminko biologicky nejpřipravenější se na sebe vzájemně navázat, je třeba využít doby po porodu k efektivní podpoře těchto přirozených procesů. 

„Jde o to, abychom co nejkvalitněji dítě s matkou přilepili k sobě,“ objasňuje roli zdravotníků v podpoře rané vazby Michaela Mrowetz. 

Podpora bondingu je důležitá nejen pro děti zdravé, ale je nezbytná a v jistém smyslu ještě důležitější u dětí nedonošených, nemocných či dětí narozených po vyvolávaném nebo operativním porodu. Právě vzájemný kontakt pomáhá léčit emoční i fyzická zranění vzniklá v důsledku porodu. Podpora bondingu je přitom možná vždy a za všech podmínek, a to i po porodu císařským řezem. 

Pečující doteky a kontakt s maminkou pomáhají dětem narozeným předčasně či miminkům, která potřebují zvláštní péči. Výzkumy prokázaly, že nedonošené děti mnohem lépe prospívají a přibírají na hmotnosti, pokud jsou hlazeny nebo mají aspoň čichový kontakt s vůní maminky. 

Kroky k podpoře bondingu 
„Ihned po porodu by mělo být nahé neumyté děťátko položeno na břicho matky,“ popisuje nezbytné kroky pro efektivní podporu bondingu Michaela Mrowetz. „Z rukou miminka nemá být smyta plodová voda, protože má stejnou vůni a chuť jako maminčiny bradavky. Novorozenec si instinktivně strká pěstičky do pusy a pomáhá si tak podle stejné vůně a chuti hledat zdroj mateřského mléka. Velmi důležité je také zajistit mamince možnost dívat se miminku do očí, tedy podložit jí hlavu.“ 

Matka a novorozenec tvoří jednu neoddělitelnou jednotku, všechna standardní ošetření lze provést na těle matky. Po porodu by dítě mělo v těsném kontaktu s maminkou bez přerušení a odnášení pryč zůstat minimálně první dvě hodiny, lépe dvanáct hodin. 

Zdravotníci však často argumentují tím, že si žena po porodu potřebuje odpočinout a načerpat síly k péči o miminko, o které se zatím postarají dětské sestry. „Pokud necháme miminko stále s maminkou, vidíme, že žena lépe zvládá únavu, neprožívá ji jako stres,“ namítá Michaela Mrowetz. „Pokud však kontakt matky s dítětem narušíme, stimulujeme tím vlastně situaci, která by v přírodě nastala pouze tehdy, kdy by matka o potomka přišla. Hladina hormonů poklesne, žena se cítí unavená a má potřebu spánku. Přirozený proces je narušen.“ 

Následky separace a jejich náprava 
Narušení kontaktu mezi maminkou a jejím dítětem, tedy jejich separace přináší své důsledky. Ty se nemusí projevit vždy a nemusí se také projevit hned. 

„Některé maminky, které svoje miminko po porodu neviděly, reagují velmi úzkostně a popírají možné důsledky jejich oddělení. Tímto postojem může být jejich chování k dítěti narušeno. Oddělování jim přijde normální a obhajují ho, ačkoliv vnitřně mohou cítit něco jiného,“ objasňuje možné následky separace Michaela Mrowetz. 

Může se také stát, že si ženy následky oddělení připustí a začnou trpět pocity viny nebo se u nich rozvine posttraumatická stresová porucha. Často se pak chovají ke svým dětem hyperprotektivně nebo je naopak odmítají. 

Děti, které byly po porodu od maminky odděleny, mohou mít problémy s poporodní adaptací a dýcháním. Častěji pláčou, jsou v napětí a hledají mateřskou náruč. Pokud ji nenajdou, brzy se unaví, rezignují a usnou. 

„Náprava separace spočívá vždy v kontaktu, tedy v dodávání toho, co na začátku chybělo,“ nabízí Michaela Mrowetz cestu k řešení situace, kdy podpora bondingu neproběhla zcela optimálně. „Maminka by měla dopřát svému dítěti co nejčastěji kontakt kůže na kůži, a to kdykoliv po porodu. Hodně se s ním mazlit, společně se koupat, často se ho dotýkat, spát s ním v jedné posteli. Mazlením a projevy lásky nemůžeme dítě rozmazlit. Naopak mu dáváme do života základní jistotu, že je milováno.“ 

Podpora bondingu jako dárek do života 
Podpora bondingu sama o sobě nikomu nezaručí bezproblémové rodičovství. Je však cenným dárkem do začátku, protože právě vzájemný kontakt usnadňuje dítěti start do života a matce zase počátek mateřství. Platí zde to, co v každém jiném vztahu – zamilovanost nám dává energii a činí věci snazšími. A to se týká nejen nočního vstávání a kojení, ale i dalších mnohdy náročných situací spojených s péčí o dítě a jeho výchovou. 

Nabízí-li nám příroda takovýto úžasný dar, nebylo by škoda ho nevyužít?
 
Autor: Gauri Chrastilová, Michaela Mrowetz
Zdroj: Babyweb

pondělí 10. prosince 2012

Podpora rané vazby po porodu císařským řezem

Naše přítelkyně Jana má v knize fotky ze třetího porodu. Její čtvrtý porod byl nutný císařským řezem. Jana a její rodina neváhala a odjela do vzdáleného místa, kde byla podpora rané vazby v nejvyšší možné míře personálem posílena.
Jano, děkujeme Ti, že myšlenky a city z naší knihy žiješ.


Podpora rané vazby, tedy bondingu, je důležitá nejen pro děti zdravé, ale je přímo nezbytná také u dětí nedonošených, nemocných či dětí narozených po vyvolávaném nebo operativním porodu. Právě vzájemný kontakt mezi maminkou a jejím miminkem pomáhá léčit emoční i fyzická zranění vzniklá v důsledku porodu. Podpora bondingu je přitom možná vždy a za všech podmínek, a to i po porodu císařským řezem. 

Kontakt kůže na kůži po porodu císařským řezem 
Podle desatera podpory rané vazby, které zpracovaly a doporučují klinická psycholožka Michaela Mrowetz a pediatrička Marcela Peremská, zdravotníci po porodu císařským řezem pokládají nahého novorozenec pod prsa – horizontálně. Operační pole se sníží pod hruď matky. Podle potřeby novorozence přidržuje další osoba, tedy otec nebo jiný doprovod u porodu, případně zdravotník, aby miminko mohlo efektivně hledat bradavku a přisát se. 

Kontakt kůže na kůži (skin to skin) může po porodu císařským řezem na nezbytně dlouhou dobu (při dokončování operace a přemisťování matky na lůžko) zajistit místo matky otec. Jeho bakterie jsou přirozené a přínosné, na rozdíl od bakterií ošetřujícího personálu. 

Podpora rané vazby po porodu císařským řezem s odbornými komentáři Michaely Mrowetz:
 


Plný kontakt kůže na kůži dítěte s matkou po operativním porodu usnadňuje dítěti adaptaci na rychlý přechod z vnitřního prostředí prenatálního na vnější prostředí mimo dělohu. Dítě stále slyší tlukot matčina srdce, matčin hrudník je schopen produkovat potřebné teplo a u obou dochází k rychlému startování hormonů potřebných k poporodní adaptaci a zdárnému nástupu kojení, u matky kontakt kůže na kůži startuje rodičovské kompetence, snižuje prožívání bolestivosti a možnou krvácivost. Červený ručník připomíná prenatální prostředí a usnadňuje adaptaci obou a zvyšuje tepelný komfort. 





Matka drží dítě sama. Techniky operace je možno přizpůsobit této situaci, která u matky zmírňuje možnou ztrátu kontroly nad situací při operaci a upoutává její pozornost k dítěti a jeho potřebám, otec podporuje dítě a matku ve vzájemném kontaktu možnou pomocí a dodává rodičce a dítěti pocit bezpečí. Samopřisátí dítěte probíhá již na operačním sále a je to způsob, který nejrychleji vrací ztracenou rovnováhu u dítěte i matky a posiluje zdravé reakce obou. Dítě je schopno adaptačního chování na prsu a samopřisátí, pokud je matka fyzicky přítomna. Samopřisátí jako první kontakt dítěte s bradavkou matky eliminuje další možné problémy s kojením a je zdravou reakcí dítěte na prostředí mimo dělohu. 




Iniciační pohled z očí do očí dítěte a matky po porodu. Dochází ke vtiskávání vzájemné podoby v hormonálně vybalancované situaci po porodu, kdy jsou dítě a matka navzájem nejlépe připraveni na iniciační chování ke kterému patří dlouhý pohled z očí do očí, který zvyšuje hladinu oxytocinu obou a startuje splavněji proces navazování láskyplné vazby mezi matkou a dítětem, jenž je velmi potřebný pro adaptaci dítěte i matky po operativním porodu.



Péče zdravotníků o novou rodinu jako jednu jednotku v prostředí standardního nemocničního pokoje (pouze se zajištěním dvou lůžek vedle sebe), matka je s dítětem od operace stále v kontaktu kůže na kůži, což je nejvhodnější prostor pro adaptaci obou, zmírnění bolesti matky a dětská pokožka se nadále může osídlovat bakteriemi z kůže matky, čímž se posiluje imunita dítěte, stejně jako je střevo dítěte osídleno bakteriemi v kolostru při samopřisávání, čímž se zvyšuje imunologická schopnost vyrovnání se s nemocničním prostředím a nosokomiálními infekcemi. Zdravotníci podporující kontakt kůže na kůži a rodinu jako jednu jednotku jsou ti, kteří podporují zdravé reakce rodiny a celé společnosti a eliminují možnost rozvoje vnímání porodních a poporodních situací jako traumatu. Naděje spočívá v přijetí možnosti podpory rodičovských kompetencí a podpory kompetencí pečujících zdravotníků jako normy. 

Podpora rodičovských kompetencí jako cesta k ozdravení společnosti 
„Podpora raného kontaktu po císařském řezu vyžaduje po zdravotnících množství empatie, ochoty k podpoření zdraví a také ochotu vyjít z rutiny,“ objasňuje klinická psycholožka Michaela Mrowetz důvody, proč podpora bondingu po operativním porodu dosud naráží v českých porodnicích na mnohé obtíže. „To znamená technicky si v týmu vyzkoušet přímo na operačním sále technikou psychodramatu operaci (bez rodičky a dítěte a jejího doprovodu), kdy někteří lidé z personálu hrají rodičku, jiní doprovod a zbytek se snaží naučit se zvládnout situaci takto v nácviku.“ Zároveň dodává, že právě tento způsob pomáhá zdravotníkům a zvyšuje šanci na klid u personálu v neznámé situaci, kterým podpora raného kontaktu při operaci pro mnohé pracovníky v porodnictví je. „Přijetí podpory rodičů a jejich rozvíjejících se rodičovských kompetencí jako součást běžné pracovní rutiny je cíl, za kterým mnozí zdravotníci dokáží jít. Pro společnost je to velmi ozdravné.“

Autor: Gaurí Chrastilová
Zdroj: http://www.babyweb.cz/podpora-rane-vazby-po-porodu-cisarskym-rezem